Astoáiggedoapparčorgenbálvalusa ásaheapmi

Suohkana bálvalusmávssuid miessemánu 2021 termiinna rájes ožžot buohkat, geat oamastit astoáiggevistti/bartta Dielddanuori suohkanis, gáibádusa máksit doapparčorgenbálvalusa ovddas, ja man vuolimus mearri lea 546,25 ruvnno earret momssa. 
2021 bálvalusmávssuid mielde kapihtal 10, čuokkis 5, gártá jahkásaš bálvalusmáksu leat 2185 ruvnno earret momssa. Juohke áššáigullevaš vistti ovddas galgá maksit bálvalusmáksu.  

Bálvalusmáksu čuovvu mearriduvvon doapparčorgennjuolggadusaid mat leat oktasaš buot gielddaide HRS-guovllus.

Manin ferten máksit sierra bálvalusmávssu astoáiggevisttiid doapparčorgema ovddas?

Nuoskkidanlága mielde §30, galget suohkanait čorget dábálaš viessodoabbariid.  

Dannego astoáiggevisttiid doappar geahčastuvvo dábálaš viessodoapparin, gč. nuoskkidanlága § 27 a vuosttaš oasi, de lea suohkan geatnegahtton čorget astoáiggevisttiid doabbara, seamma ládje go eará viessodoabbara. 

Manin ferten máksit bálvalusmávssu bartadoabbaris go ii báze doappar go lean doppe leamašan?

Nuosskidanlága § 34 mielde lea suohkan geatnegahtton mearridit bálvalusmávssu gokčan dihte doapparčorgengoluid, dán vuollái maid astoáiggevisttiid doapparčorgenortnega goluid. Dát mearkkaša ahte juohkehaš geasa doapparčorgenbálvalus guoská, lea geatnegahtton máksit doapparčorgenbálvalusa ovddas. Daningo bálvalusmáksu galgá leat máksu ieš doapparčorgenfálaldaga ovddas, iige eaŋkil opmodaga duohta ávkkástallama fálaldagas, de ii leat makkárge mearkkašupmi das ahte ávkkástallá go eaiggát duođaid doapparčorgenfálaldaga vai ii.   

Mun válddán doabbara mielde ruoktot – manin ferten dalle máksit doapparčorgenbálvalusmávssu?

Bálvalusmáksu galgá gokčat suohkana goluid fuolaheames ahte gávdno fálaldat gieđahallat viessodoabbara ovttaskas opmodagain. - dat lea sivvan dasa ahte doapparčorgenfálaldaga duohta ávkkástallan ii váldo vuhtii bálvalusmávssu mearrideamis.  

Válddeš dal astoáiggevistti eaiggát dahje geavaheaddji mielde doabbara ruoktot dahje ávkkástallá go doapparčorgenfálaldaga, ii mearkkaš maidege geatnegasvuhtii máksit doapparčorgenbálvalusmávssu. Vaikko vel doapparhivvodat ii lassán dađi eanet máŋga opmodaga geavaheami geažil, de galgá juohke eaŋkil opmodagas leat doapparčorgenfálaldat. 

Manin ferten máksit bálvalusmávssu bartadoapparčorgemis go mus lea viessu seamma suohkanis? In sáhte leat guovtti báikkis oktanaga!

Dát lea impirdahtti čuolbma, ja rievtti mielde dát guoskaha čuolbmabeali ahte differensieret bálvalusmávssuid dan vuođul ahte orrugo seamma suohkanis go das gos barta lea. Dála láhkaortnet ii atte dattege suohkaniidda vejolašvuođa/lobi differensieret bálvalusmávssuid dáinna lágiin. Ii sáhte mearridit unnit doapparčorgenbálvalusmávssu bartaeaiggádiidda geat orrot fásta seamma suohkanis go sidjiide geain lea fásta orrunsadji eará suohkanis. 

Dat ahte ovttaskas bartaeaiggádat mákset doapparčorgenbálvalusmávssu maiddái bistevaš orrunviesus, mii lea seamma suohkanis, ii rievdat dan duohtavuođa ahte astoáiggevisttiid doapparčorgen maid mielddisbuktá goluid. 

Gosa galggan doalvut iežan bartadoabbara?

Dielddanuori suohkan lea ásahan máhcahanbáikkiid gos galgá sirret doabbara nugo boahtá ovdan máhcahanbáikkiin. Don gávnnat listtu máhcahanbáikkiiid badjel dás

Das gávnnat maid dieđu gos biobussiid lea oažžumis. 

Sáhtán go guođđit roavvadoabbara máhcahanbáikkiide?

It. Ii oktage sáhte guođđit roavvadoabbara máhcahanbáikkiide. Roavvadoabbara galgá doalvut sierra doapparbáikkiide - nugo Moan biraspárkii.  
Juohke ođđa astoáiggediŋgojeaddjái sáddejuvvo sierra HRS-koarta man galgá váldit mielde go doalvu roavvadoabbara biraspárkii. 

Boađán Dielddanuorrái girdin iige mus leat biila doppe mainna doalvvun doabbara - maid dagan dalle?

Lea diŋgojeaddji ovddasvástádus doalvut doabbara namuhuvvon máhcahanbáikkide. Dađi bahábut mii eat sáhte veahkehit fievrridemiin dakkár dilis. 

Mus lea bárta guhkin eret luottas - dárbbašan go máksit bálvalusmávssu?

Nugo dál lea, de ii leat differensierejuvvon bálvalusmávssut ieguđet astoáiggevisttiid gaskka dahje daid báikkiid gaskka. Differensieren sáhttá šaddat áigeguovdilin maŋŋil, muhto nu ii leat dál. Geahča muđui čuoggá doapparčorgenbálvalusmávssu differensierema birra. 

Mu barta lea nu heajos dilis ahte das ii sáhte orrut. Sáhtán go ohcat beassat eret máksimis bálvalusmávssu?

Jos barta lea nu ahte das ii sáhte orrut (mieskan, billahuvvan dahje sullásaš), de sáhtát ohcat ahte beasat eret máksimis bálvalusmávssu. Dan oktavuođas dáhttut mii ahte ohčamušas duođaštat makkár dilis barta lea.  

Dielddanuori suohkanis lea dál oktasaš doapparčorgennjuolggausat mat gustojit olles HRS-guovllus. Daid gávnnat dás

Gálduid (ja eará dieđuid) gávnnat dás